Časopis "Psí kusy" č. 11/2008

V každém čísle tohoto časopisu se věnovali v sekci "ENCYKLOPEDIE" vždy nějakému konkrétnímu plemeni psů. Tentokrát přišla řada na Německou dogu.

No a jelikož je moje sestřenice dlouholetou chovatelkou tohoto nádherného plemene, byla jedna z těch, co byli osloveni, aby zde přispěli nějakým kratičký úryvek. 

======================================================================================================

Jelikož není obrázek s textem příliš kvalitní, uvádím zde přepis.

Iveta Herinková, Dolní Loučky  

Můj první dojem? Je nádherná. Je obrovská. Je elegantní. Atletická. Nemohla jsem z ní spustit oči. Když se rozběhla tím nádherně prostorným pérujícím klusem, naprosto mne uhranula. Je vnímavá. Rychle se učí. Dobře si pamatuje. Je citlivá. Je přítulná a společenská. Svého pána miluje nade vše. Je neúplatná. Dnes, téměř po čtvrtstoletí chovu tohoto plemene musím říct: Je skvělá! Je nejlepší! Schopna uspět ve výcviku služební kynologie, záchranářství, agility, tance se psem, canisterapii... Nejšťastnější je v blízkosti svého pána. Je členem rodiny. Aristokrat mezi psy. Anglický plnokrevník mezi koňmi. Je dokonalá. Německá doga je můj život.

Dovoluji si jen podotknout, že průvodní fotečka k příspěvku je ze Světové výstavy Poznaň 2006, kde ALEXANDRA Regia Uttis (vlevo) získala res.CACIB ve třídě šampionů, v konkurenci 97 přihlášených fen v barvě černá/skvrnitá.....a její sestra ABRAXA Regia Uttis (vpravo) - matka mého Gulivera, skončila se známkou V2 ve třídě otevřené, v konkurenci 15ti fen. A jelikož se barevný ráz černá/skvrnitá posuzoval dohromady, byla Abraxa první fenou skvrnité barvy (vítězka třídy byla totiž černá).