Hromadné venčení letiště Brno-Medlánky

 

V sobotu 13.1.2013, jsme se v plné sestavě zúčastnili hromadného venčení psů na letišti v Medlánkách. 

Přijala jsem pozvání své "kolegyně" ze cvičáku Martiny Matuščinové (bobtail Nero), sbalila všechny tři chlapečky a vyrazila do Medlánek. Sešlo se cca 15 psů pod vedením samých ženských - zúčastnil se pouze jeden chlap, a to byl jenom doprovod :-) Nutno podotknout, že kromě cca čtyř fenek to byli samí kluci a aby to bylo ještě "veselejší", tak několik chlapečků splňovalo i Guliverova kriteria na "vyříkávání kdo z koho", jako např. ridgeback, velkej švýcar, NO.....takže jsem čekala co bude :-) Naštěstí všechny jsme byly nebo stále jsme. aktivní účastnice výcvikových kurzů, takže velcí nebo krapet konfliktnější kluci měli nasazeny náhubky, aby se předešlo případným konfliktům. Většina z nich se navzájem znala a kluci, kteří se "nemuseli" byli navyklí se ignorovat, takže asi jen moji tři chlapečci byli v téhle smečce nováčci (i když i my jsme několik jedinců znali ze cvičáku).

Bohužel chvíli po "startu" se stala velmi nemilá příhoda, která mohla zkazit celé naplánované pejskařské odoledne. Došlo k napadení NO z naší tlupy nějakým pitbullem či obdobným křížencem. Odůvodnění jeho nezodpovědných majitelů, že ho mívají pořád na vodítku a že jim ještě nikdy neutekl bylo sice tradiční, ale taky tradičně blbý. Holt usoudili, že naše tlupa je dostatečně daleko a tak psa na tom velkým placu (letišti) pustili. Nicméně nedaleko pobíhající smečka ho zjevně zaujala, vyhlídl si právě chudáka Honzu (NO) a jal se ho vyloženě lovit. Honza přilítl v panice své paničce k nohám, pitbull za ním a zakousl se mu pod ocas - no vypadalo to hrůzně. NO kvílel, pitbull držel, jeho páníčci ječeli, my ostatní jsme chytaly svý psy a kdo měl volný ruce se snažil piťáka od Honzy odtrhnout. Na to, jak tahle scéna vypadala děsivě, dopadlo naštěstí vše dobře. Majitelé pitbulla museli počkat až se Honza prohlédne - krev se nenašla (zřejmě ho zachránily hustší chlupy), dodali tel. číslo a s poučením, že agresivní pes prostě MUSÍ mít vždy košík, byli propuštěni a my všichni pak pokračovali v procházce. I Honza - zřejmě byl kluk pochroumanej víc psychicky než fyzicky, ale zvládl to všechno moc dobře.

To jen potvrdilo můj zakořeněnej názor, že dospělej pes (pokud to není vyloženě ňouma a i tak je to s otazníkem), prostě MUSÍ nosit náhubek. Kecy typu, "můj pes se nepere" nebo "on to ještě nikdy neudělal", mě děsně vytáčí !! Když se do sebe pustí psi s náhubkem, maximálně se krapet omlátí, než je páníčci odtrhnou.....ale psi bez náhubků, tam už může téct krev a navíc některá plemena, když se zakousnou - jen tak nepustí......a proti tomu je pomlácení od náhubku absolutně nicotná věc.

No i přes tuhle nemilou příhodu (naštěstí s dobrým koncem) i přes to, že mrzlo až praštělo, celá cca 9ti kilometrová procházka byla bezvadná. Kluci se vyběhali, unavili a i Omárek krásně šlapal celou cestu. Za celou cestu měl Gulda jenom jeden malý strkanec se švýcarským salašníkem, ale stačilo zařvat a kluci byli od sebe....pak se celou cestu naprosto ignorovali a občas se i začuchali oba na stejným místě (hlava na hlavu).

Prostě bezvadný pejskařský odpoledne :-)

A tady pár foteček od Lucie Markové, Martiny Matuščinové, Elišky Růžičkové :-)