Guliver a výcvik

Guliver byl od štěňátka strašné šídlo - zvědavý, splašený, divoký a jelikož Omar už neměl takový zájem si s tímhle "slonbidlem" hrát, bylo třeba jeho temperament krapet krotit a nechávat ho fyzicky vybíjet. Takže hned v jeho 4 měsících jsem začala poptávat nějaké brněnské cvičáky a v průběhu dalších pár let jsme jich absolvovali několik.....

• 11/2008 - 01/2009 Psí škola K9 Brno, Starý Lískovec  https://psiskola-k9.cz/  - tehdy se tam dost měnili výcvikáři, tudíž byl výcvik dost nesourodý, takže jsme absolvovali jen 10 základních hodin.
• 02/2009 - 06/2009 KK Zetor Brno, Líšeň  https://www.kkzetor.cz/ - zde jsme absolvovali základní kurz pod vedením výcvikářky Olgy Edrové.
• 11/2009 - 09/2010 Výcvikové středisko AMONRA Čebín  https://www.amonra.cz/  - tohle středisko jsem poptala v souvislosti s možností zkusit s Guliverem agility. Pod vedením výcvikářky Martiny Klimešové jsme nejdříve začali individuálními hodinami tzv. "pozitivní motivace" a celkovým zvykáním Gulivera nejen na lidi a různé rušivé podněty, ale výcvik jsme také prováděli např. vedle koně nebo u slepic. Musím říct, že pokrok byl na Guldovi znát....přestal být tak moc splašený a bojácný - opravdu byla po určité době vidět změna. Sem-tam jsme se přiučili nějaké triky, např. otočky na místě, vysílání na určitý bod nebo různá dotyková cvičení. Bohužel, ze zdravotních důvodů, už s námi nemohla pí. Klimešová pokračovat, takže nás převedla na výcvikářku Janu Kořínkovou, u které jsme cvičili v páru s fenkou irského vlkodava. Výcvik se tu ubíral standardní cestou a to už Guliverovi nic nového nepřinášelo. V období 08-09/2010 jsme zde tedy konečně zkusili agility. Jelikož ale německá doga přece jen není pro "skalní" agiliťáky zajímavé plemeno, spíš jsem si připadala, že jsme tu jen trpěni, jakožto platící klienti....tak jsem to stopla.
• 10 - 12/2010 Vakrservis - pod vedením výcvikářky Veroniky Jedounkové jsme s Guliverem absolvovali několi individuálních hodin výcviku a také mě jednou ukecala na obrany v Zastávce u Brna....no to bylo!!!! Když figurant dráždil Gulivera samostatně, tak se Gulda i celkem chytal a snažil se do peška zakousnout, ale jakmile figurant obcházel ostatní psy a všichni okolo štěkali jak šílení, tak Gulda jenom stál, koukal a přemýšlel na co že ti ostatní tak řvou. Když usoudil, že na důvod štěkotu ostatních psů asi nepřijde, otočil se zadkem k figurantovi a ke řvoucím psům a jal se sledovat psy uvázené u plotu cvičáku - to je prý zajímavější. Takže v tento den Guliver poprvé a taky naposled vyzkoušel sportovní obrany!!
• 10/2010 - 12/2011 Psí škola K9 Brno, Starý lískovec  https://psiskola-k9.cz/  - po dvou letech jsme se znovu vrátili do K9, kde už výcvik vedla pouze jedna stabilní výcvikářka, a to skvělá Terezka Pavlová. Postupem času jsem ale tak nějak došla k závěru, že klasický skupinový výcvik pro Gulivera není to pravé. Troufám si říct, že snad kromě aportu (ten u nás není nic moc) a revírů, umí snad všechny standardní cviky. Nicméně čím je starší, tím víc se mi zdá, že ho klasický výcvik přestává bavit. Začíná být nesoustředěný a znuděný. I z toho důvodu jsem se nikdy žádným výcvikářem nenechala přesvědčit k absolvování zkoušek z poslušnosti. Na rozdíl od zkoušky ZOP, kterou jsem dělala s Omarem, prostě nemám ten pocit, že by to Guldovi a vlastně i mé maličkosti "něco" přineslo.
• od 10/2010 KK VFU Brno  https://kkvfu.webnode.cz/  - v době, kdy jsem potřebovala Gulivera opravdu hodně zabavit jsem narazila i na cvičák v areálu veterinární kliniky v Brně a na výcvikářku Katku Lukešovou. Ta svoje hodiny vede stylem skupinového výcviku s individuálním přístupem (skupinka cca 4 psů a většinou cvičí každý samostatně). Vyhovovalo mi, že je to něco jiného než klasický skupinový výcvik na K9, takže měl Guliver v rámci jednoho týdne tři cvičáky a každý probíhal jinak.
• Nicméně, jak jsem psala výše....klasický výcvik už Gulivera "nebral", takže jsme se hlavně soustředili na cvičení formou hry a oprašovali i nějaké staré triky, popř. se učili i další. "Blbinky" totiž Gulivera moc bavily a byl na ně moc šikovný :-)