GULIVER Regia Uttis

NĚMECKÁ DOGA - černý pes

Chovatel - Iveta Herinková, chovatelská stanice REGIA UTTIS

Datum narození  17.7.2008,   úmrtí 2.2.2016 - dilatační kardiomyopatie

GULIVER - co říct o něm.....naprosto něco neuvěřitelného.....úplně něco jiného, než na co jsem byla u psů zvyklá.

Už jako malé štěňátko byl....no prostě úúúplně jiný.

Nikdy jsem nevěřila těm radám v knížkách, že při výběru štěněte má být člověk obezřetný a vybírat psíka, který je komunikativní, nebojácný a co já vím co ještě. Vždy jsem si stála za tím, že každé štěňátko se dá bez větších problémů vychovat, pokud se mu člověk dostatečně věnuje. Ano, stále si to myslím, jen jsem absolutně netušila jak moc složitá a dlouhodobá záležitost to někdy může být. Guliver mě o tom přesvědčil.....když to řeknu ve zkratce, my vlastně socializovali až do dospělosti. Ale vezmu to od začátku......

Po úmrtí Cyrilka, v červnu 2008, jsem věděla, že jediné co mi pomůže na ten strašný zážitek zapomenout, je další pes - samozřejmě doga. V té době měla sestřenice Iveta zrovna nakryté dvě své skvrnité feny a já si okamžitě rezervovala psa. Nezbylo než doufat, že se aspoň jeden pes narodí (nebudou to samé fenky) a také doufat, že bude černý. Měly to být dva vrhy, tak ta pravděpodobnost přece jen nějaká byla.

16.7.2008 se narodila Alexandře 3 štěňata - dvě černé fenky a skvrnitý pejsek....černej pes nikde a já se mohla zbláznit - zbývalo tedy ještě čekat na druhý vrh.

17.7.2008 porodila její sestra Abraxa, mimochodem v tento den má svátek Martina (což je mé jméno) a narodilo se 5 štěňat....světe div se, pouze jediný černý pes - nejsem nijak pověrčivá, ale vypadalo to jako nějaké znamení. Takže Guliver měl narozeniny v den, kdy já mám svátek!!!

Jak jsem psala na začátku - už jako štěňátko byl jiný. Měl rád svůj klid, s lidma nechtěl komunikovat, zdál se mi takový rozmrzelý, ubručený....no typické štěně, které by si dle chytrých rad v různých odborných publikacích, neměl raději nikdo brát domů. Naštěstí tento povahový rys postupně vymizel, nicméně se objevily jiné - možná i "horší" :-) Už při své první jízdě autem mi seděl celou dobu na klíně a soustředěně koukal z okna. (Zatímco Cyrilek, když jsem ho vezla domů, usnul na zadním sedadle a když jsem pak otevřela dveře od auta - sesunula se mu klimbající hlava ze sedadla a chrněl dál - musela jsem ho nakonec vyloženě budit :-))  Kdežto Guliver a spát ?? Kdepak !! To je přece ztráta času, když je život tak zajímavej !! A tím to začalo......

První rána byla od Omara. Když jsem Guldu postavila na zem a ten se celý nadšený vrhl k Omarovi a začal ho různě ožužlávat, Omar to vydržel nějakou minutku, pak si zhnuseně vyskočil na křeslo a ten pohled, kterým mě počastoval - v tom bylo obsaženo naprosto vše...dalo by se to vyložit jako "zkazilas mi život". A od té doby Omar dával Guliverovi jasně najevo, že pro něj je Gulda nevycválaný spratek a šéf domácnosti je jenom jeden. Nicméně občas i on má potřebu si s mladším bráchou zalaškovat, takže i když by to Omar nahlas nikdy nepřiznal, spolu tvořili několik let smečku a byli to "bráchové".....ale šéf byl jednoznačně stále a jenom Omar.

Mých 14 dní dovolené, které jsem si vzala, aby se štěňátko krapet sžilo s novým prostředím, se proměnilo v galeje. Na dvouměsíční štěndo, spal Guliver strašně málo.....stále jenom lítal a otravoval Omara, no hrůza. Já se plůžila bytem šíleně nevyspaná - oči jak tenisáky, pod očima vaky a okolo mě lítalo malé černé štěkající torpédo....no děs !! Stejně jako byl aktivní doma, byl aktivní i venku.....zvědavej jak opice, ale přitom celkem bázlivej. Od cizích lidí na sebe nechtěl nechat sáhnout, nedělal rozdíl mezi chlapem, ženskou ani děcka ho nijak extra nebrala. Uhýbal nebo běhal okolo a štěkal.....takže jsme socializovali, socializovali a socializovali.....u štěněte to mohlo být úsměvné, ale Gulda rostl a jeho důvěra v lidi se nijak extra nezlepšovala. Tahala jsem ho všude...chodil se mnou i do práce, ve čtyřech měsících perfektně jezdil městskou hromadnou dopravou, naprosto v pohodě zvládal rušný provoz v centru města, podchody, nadchody, v podstatě mu nedělalo problém vlézt kamkoli, na cokoli, kdekoli.....jen prostě ty lidi tak nějak nemusel.

Jeho hyperaktivitu jsem se snažila tlumit 3x týdně cvičákem (Psí škola K9, KK Zetor, Amonra Čebín, KK VFU), o víkendu dlouhými procházkami, občas nějaký ten coursing a v jeho cca 2,5 letech jsme se dali dokonce na agility - což Guldu moc a moc bavilo.

Nicméně roky člověk nezastaví, i když by moc chtěl, takže v cca 5,5 letech jsem ukončila Guliverovu veleúspěšnou agility sportovní kariéru a nechala ho užívat si hrátek s mladšími "bratry" a jeho milovaných procházek.

V září 2015 byla Guliverkovi diagnostikována "dilatační kardiomyopatie", což je onemocnění srdečního svalu. I když výrazně zhubl, takže z něj byl takový "věchýtek", nic nevzdával a i když bral hromadu prášků, fungoval i nadále - miloval procházky a samozřejmě moji maličkost - byla jsem pro něj středobod vesmíru, tak jako celý život....bohužel srdíčko vydrželo fungovat jen 5 měsíců po stanovení diagnózy....odešel mi v 7,5 letech.

================================================================

matka : Champion ABRAXA  Regia Uttis          otec : Interchampion WANDAL  Regia Uttis

 Sourozenci :

Psi - GROG, GRIZZLY (barva šedý tygr)

Feny - GIZELA, GRIOTKA (barva černá)  

===============================================================